Politická a právní nejistota škodí podnikání ve stavebnictví. K blahobytu a bohatství se neprošetříme!
Publikováno 7.3.2012

To jsou hlavní myšlenky, které setkání 250 profesionálů a klíčových osobností z oblasti stavebnictví přítomných dne 6.3. 2012 na osmém ročníku Fóra českého stavebnictví adresovalo Vládě ČR. Dalšími nejčastěji skloňovanými tématy setkání, jehož se zúčastnili i předseda vlády Petr Nečas a ministři průmyslu a obchodu, dopravy a pro místní rozvoj, byly otázky, jak zastavit sestupnou spirálu českého stavebnictví, jak zvýšit jeho konkurenceschopnost či jak navzdory nutné úsporné ekonomické politice vlády prosadit některá prorůstová opatření.

V nezáviděníhodné pozici se za řečnickým pultem ocitl předseda vlády ČR Petr Nečas. Ve své úvodní řeči konstatoval, že „vláda pod jeho vedením musí mířit k vyrovnaným veřejným rozpočtům, schválit finanční ústavu a snižovat vládní výdaje.“ Přítomné stavaře, mezi kterými bylo cítit napětí a pesimismus, se vzápětí pokusil uklidnit tím, že nejde pouze o škrty, ale také o odstranění byrokratických a umělých překážek pro podnikání jako jsou mnohdy nadbytečné ekologické, stavební a technické regulace a především o zprůhlednění pravidel pro zadávání veřejných zakázek. „Kdyby zpřísnění pravidel pro ně vedla k poklesu těch zakázek zadávaných veřejnými rozpočty o pouhá 3 %, tak to znamená reálnou úsporu veřejných rozpočtů mezi 13 až 15 miliardami korun“.  Vláda zároveň vidí jako nutné nepodvazovat rozvoj firem a podnikatelů zvyšováním korporátních daní a odvodů, především nákladů práce: "Pro podniky je důležité mít stabilní podnikatelské prostředí. To znamená odbourávat překážky, což podnikům umožní ve stávající ekonomické situaci nejen přežít, ale především konkurovat ostatním." Období ekonomické stagnace či krize je třeba využít pro posílení konkurenceschopnosti naší země. „Z konkurenceschopnosti se stává naprosto klíčový ukazatel a parametr pro ČR i celou Evropskou unii“, uzavřel svůj příspěvek Nečas.


Politická a právní nejistota podnikatelskému prostředí neprospívají
Hned v navazujícím příspěvku se Vladimíra Dvořáková, vedoucí katedry politologie, FMV VŠE v Praze zabývala faktory, které podle ní doposud vzniku stabilního podnikatelského prostředí u nás brání. Mezi hlavní problémy patří neexistující dlouhodobá vládní koncepce s jasně vytýčenými prioritami a také zodpovědnost, kterou by měli nést vládní experti a poradci na ministerstvech za svá rozhodnutí. „Pokud děláme škrty a nemáme stanoveny jasné, veřejně známé dlouhodobé priority, vytváří se obrovský prostor pro korupci“, argumentovala Dvořáková a zdůraznila, že neméně důležitá je například i nezpochybnitelná autorita Ústavního soudu, dodržování právních pravidel a procedur a předvídatelnost rozhodování státní správy: „Ve stejných případech se musí rozhodovat analogicky“.

Zdrcující kritice pak podrobil české podnikatelské prostředí Erik Best, vydavatel internetového deníku Fleet Sheet v příspěvku nazvaném „Lze v ČR vůbec podnikat?“ V České republice se podle jeho slov běžně praktikuje „podfukářský“ kapitalismus či dokonce „kriminální“ kapitalismus, který má podobu legální či nelegální: “Legální kriminální kapitalismus se pohybuje v rámcích stávajících mezer v zákonech, takže kriminální je zatím jen z morálního hlediska“, říká Erik Best s ironickým důrazem na slova „zatím jen“.

V závěru prvního bloku nešetřil kritickými slovy ani Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Za velmi nepříjemný faktor označil především to, že v posledních 3 letech se téměř zastavila i investorská příprava dopravních staveb, takže až stát bude mít opět prostředky na investice, nebude kde a co stavět. „Stát by měl svojí investiční strategií působit proticyklicky, měl by stabilizovat, nikoliv deformovat“, zdůraznil Matyáš a apeloval na přítomné ministry, aby řekli, jaká prorůstová opatření vláda chystá a co přinese národní program reforem pro stavebnictví.

Co lze udělat pro podporu rozvoje stavebního trhu v ČR?
Skutečný rozruch v sále podle očekávání rozpoutala panelová diskuze na toto téma, ve které vedle sebe zasedli ministři se zástupci největších firem na českém stavebním trhu. Otázka na vládní představitele byla jednoduchá: máte pro stavaře nějaké dobré zprávy? Ministři na tento dotaz reagovali nástinem prorůstových opatření, která by mohla přispět alespoň k udržení současného stavu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba považuje za zásadní možnost překlopení měkkých prostředků z evropského sociálního fondu do tvrdých infrastrukturních projektů. Podle ministra dopravy Martina Dobeše představuje možnou cestu využití disponibilních finančních prostředků, které má stát uloženy ve společnostech jakými jsou například Lesy ČR či postupné splácení formou odložených plateb.  S tímto souhlasil i Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády, jenž poznamenal: “Tuzemský finanční sektor je stabilní a má dost prostředků na to, aby mohl vložit peníze do takové výstavby“. K  návrhu  se souhlasně přihlásil i Dan Ťok, generální ředitel Skansky, který vyjádřil převažující názor přítomných stavebníků: ,,K blahobytu a bohatství se neprošetříme, je třeba investovat tam, kde je to potřeba a to je infrastruktura.“  Nejostřejší reakce na vládní politiku ve stavebnictví přišly od generálního ředitele Agrofert Holdingu Andreje Babiše, který problémy sektoru vnímá z pohledu významného investora. „Tato země nemá investiční plán, ani vůli jej vytvořit“, řekl, když přirovnával český stát ke společnosti, která si zvolí 200 poslanců do dozorčí rady, která toho „akorát spoustu rozkrade“

Nejvýraznější hlas z publika patřil Tomáši Březinovi, generálnímu řediteli firmy BEST. Přítomné panelisty osočil, že zde nediskutují o českém stavebnictví v ryzí podobě, ale řeší pouze infrastrukturu a reporty nadnárodních stavebních firem do svých ústředí ve Francii, Švédsku a dalších zemích.  České stavební firmy pomalu hynou, k čemuž napomáhají i nesmyslné administrativní bariéry, s nimiž si menší podnikatelé neporadí. Březina to dokladuje i vlastní zkušeností s délkou procesu povolování staveb: „Když jsem otvíral první fabriku, trvalo schvalování 6 neděl. Poslední dvacátá pátá fabrika není schválena ani po 3 letech.“   Podle Březiny by mělo stavebnictví rovněž pohlédnout kriticky samo na sebe, jeho kvalita mnohdy pokulhává. Ministr Kuba však kontroval, že tento problém není věcí ministerstev, ale samotných podnikatelů, jeho základ pak lze hledat především v rozpadu učňovského školství.

Přítomní ministři tím, že předstoupili před tak početnou skupinu profesionálních stavařů prokázali značnou odvahu. Přítomní stavaři mohou jen doufat, že je neopustí ani při zavádění zmíněných prorůstových opatření a nezůstane tak jen u teorie a příslibů.

Změny legislativy a principy udržitelného stavění – pohroma nebo příležitost?

Otázce „Co přinese udržitelné stavění“ byla věnována odpolední sekce Fóra českého stavebnictví. Panelovou diskuzi zaměřenou na udržitelné stavění a jeho budoucnost zahájil ředitel Deloitte Luděk Niedermayer slovy, že krize není zapomenuta, ale výhled krizový není. Miloslav Mašek, generální ředitel SPS ČR, v diskusi podotkl, že je třeba se smířit s poklesem stavebních investic, avšak nelze se smířit s tím, že se nedělá nic alespoň pro zachování trendu. Provádí se jenom škrty a nikdo nepřišel s něčím pozitivním. „Nové principy udržitelného stavění nesmíme chápat jako pohromu, která na nás spadla, ale jako příležitost pro obor stavebnictví a průmyslu.“  Právě zde vidí Mašek možnou pomoc současné situace ve stavebnictví a dokládá to příklady ze zahraničí, například programem obnovy ve Francii.

Závěrečná panelová diskuze s názvem Vliv legislativy na stavebnictví se věnovala změnám zákonů a jejich očekáných vlivů na stavební podnikání.  Velký prostor zde patřil náměstku ministra pro místní rozvoj Janu Sixtovi, který se zároveň zhostil role moderátora. Stejně jako další účastníci panelu, také on se věnoval hlavně změnám, které přináší novely Stavebního zákona a Zákona o veřejných zakázkách. Za jeden z významných nedostatků schvalovacího procesu považují zúčastnění prostor pro populistické výkřiky, které často zcela přehluší rozumné věcné návrhy.

Konferenci uzavřel prezident, SPS ČR Václav Matyáš těmito slovy:  „Ministři svou přítomností ukázali, že si uvědomují odpovědnost říci stavařům něco pozitivního.“  Matyáš ujistil přítomné, že svaz bude v tlaku na politiky pokračovat. Zda tato snaha povede ke zlepšení situace na českém stavebním trhu ukáže až čas. Fórum však vyslalo jasný signál, že stavaři mají zájem za budoucnost svého oboru bojovat.  A na závěr dodal: „Buďme střízlivě optimističtí, ale spoléhejme především na sebe.“

Fórum českého stavebnictví se konalo s podporou mnohých významných partnerů, zlatým partnerem byla společnost Deloitte.


Podrobnější informace o akci jsou připraveni podat:
Antonín Parma                                    Miloslav Mašek 
General Manager, Blue Events           Generální ředitel, SPS ČR
antonin.parma@blueevents.eu           masek@sps.cz

Kontakt pro média:
Zuzana Mračková, Office Manager, Blue Events
Tel.: +420 222 749 841, e-mail: zuzana.mrackova@blueevents.eu

Alena Čechová, PR Manager, SPS ČR
cechova@sps.cz