Zkušenosti ze zahraničí potvrzují: propad českého stavebnictví v současné recesi je důsledkem nečinnosti vlády
Publikováno 7.3.2013

Otázku „Co se musí stát, aby mělo stavebnictví v ČR budoucnost?“ si položilo téměř 250 účastníků prestižního 9. ročníku Fóra českého stavebnictví, které se konalo 5. 3. 2013 v pražském hotelu Olympik Artemis. Prostřednictvím zvolených témat a výběrem přednášejících pořadatelé fóra nabídli inspirativní zahraniční zkušenosti z USA, EU, Španělska i Německa. Navazující panelová diskuse, které se zúčastnili tři ministři současné vlády, se soustředila na stále aktuální téma hledání východiska z nepříznivé situace a hledání odpovědi na situaci, kdy Česká republika zůstává snad jedinou evropskou zemí se snižujícím se objemem stavebních investic.

Proč to jinde jde a u nás ne

První část plenárního programu zahájil neformálně Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, s nadějí, že mj. i toto fórum přinese jiskřičku naděje pro celý obor a je jen otázkou času, kdy se investice vrátí do relevantních rozměrů. O zkušenosti z velké deprese v americkém stavebnictví se podělil Tomáš Hart z Ministerstva zahraničních věcí. Poté, co v průběhu krize zaniklo 30 % pracovních míst ve stavebnictví, přijala v roce 2009 federální vláda zákon o oživení investic, který s pomocí 94 miliard dolarů z federálních zdrojů nastartoval nejen stavebnictví, ale vyvolal především multiplikační efekt v infrastruktuře a zaměstnanosti. Americké společnosti začaly také více působit na zahraničních trzích, což komentoval slovy „Bylo pro mne překvapením, že 8 největších společností tvořilo 62 % svých tržeb v zahraničí!“. Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu, mluvil o reakci této instituce na recesi především v rámci plánu evropské hospodářské podpory, účastníky však vzhledem k obecnému despektu k těmto institucím příliš nepřesvědčil. To Rafael de la Cuadra Ribes, ředitel zahraničních vztahů španělského svazu ve stavebnictví FEVEC, přinesl inspirativní pohled na stavební krizi a alespoň náznak jejího řešení. Uvedl příklad nerealisticky naddimenzovaný boom bytové výstavby, která v krizi poklesla o 80 % a vedla vedle vytvoření enormní neprodejné zásoby bytů i k mnohým lidským tragédiím. Šanci vidí v „rozšíření působení na zahraniční trhy, v rehabilitacích a rekonstrukcích již existujících bytů s pomocí fondů EU a v novém využití zásob již postavených bytů opatřených certifikátem kvality prodejem mezinárodním klientům především z Velké Británie a Ruska.“

Nejlépe hodnocený speaker celé konference, Michael Knipper, generální ředitel Hlavního německého svazu stavebního průmyslu, v dynamickém projevu popsal situaci v Německu, „které bylo zapotřebí zbavit volatility zapojením nových služeb na začátku a konci a vytvořením dobrých rámcových podmínek ze strany státu.“ Spolková vláda reagovala na krizi přijetím konjunkturálních programů, které „nastartovaly růst. Byla to investice ve správnou dobu.“ Vláda podpořila investice především do komunální i spolkové infrastruktury ve výši 80 miliard euro v letech 2008 a 2009. Vládní opatření vedla k opětovnému růstu stavební produkce o 5,8 % v roce 2011.

Výsledky velmi zajímavé studie o současném vývoji v českém stavebnictví v evropském kontextu, kterou společně se SPS ČR vypracovala společnost Deloitte, následně prezentoval Miroslav Linhart, Senior Manager Deloitte. Konstatoval, že poté, co se odvrátil od stavebnictví jeho hlavní zákazník – stát – se veřejné zakázky v roce 2012 propadly o 50 % proti roku 2008. „Můžeme očekávat alarmující negativní trend zásoby práce zvláště v dopravním stavitelství. Počet zahájených bytů poklesl pod hodnoty roku 1996. Sebedůvěra obyvatel je drcena nejistotou.“

Stavaři ocenili osobní účast tří ministrů a volají po zodpovědnosti Vlády ČR

Moderátor dopoledního bloku Martin Veselovský z Českého rozhlasu poté otevřel očekávanou panelovou diskusi (téma „Česko versus okolní svět“), na jejíž úvod Václav Matyáš srovnal způsoby rozhýbání ekonomiky v jiných evropských zemích se situací u nás, kdy je „stavební průmysl už 4. rokem v recesi bez toho, že by politická reprezentace na tuto situaci nějak reagovala.“ Reakce přítomných ministrů na jeho silné a emotivní vystoupení byla místy rozpačitá. Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj, představil pokračování programů Panel a Zelená úsporám, které mají za cíl především aktivovat soukromé zdroje. Věnoval se také zákonu o zadávání veřejných zakázek.

O poznání energičtější Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu, uvedl, že „řešení není ve zvýšení zadlužení ČR a napumpování peněz do stavebnictví“. Východisko vidí v dlouhodobém plánování infrastruktury, zvýšení efektivity především dopravních staveb a ve změně zákona o veřejných zakázkách. Podle jeho názoru „nefinanční opatření pomáhají více.“ Zbyněk Stanjura, ministr dopravy, má zájem vyvolat diskusi o jiných kritériích kromě ceny, které by měly rozhodovat při zadávání veřejných zakázek. Přiklání se k výraznějšímu zohlednění hodnocení referencí. Představil vznikající Dopravní sektorovou strategii 2014 – 20, která bude zahrnovat nové metodiky vyhodnocování projektů dopravní infrastruktury, spojení potřeb a možností včetně časového harmonogram realizace a databázi všech záměrů projektu. Další účastníci diskuse, ředitelé významných českých stavebních firem Ivan Bauer (PP53), Evžen Korec (Ekospol), Pavel Pilát, (Metrostav) a Miloslav Mašek (SPS), volali členy vlády k převzetí zodpovědnosti a zaujetí jasného stanoviska. Vyslovili obavy, že další vládní mlčení povede k propadu a výraznému zaostávání stavebního průmyslu za zdravým jádrem Evropské unie.

Od politiky k okénku do budoucnosti

Odpolední paralelní pracovní workshopy nabídly účastníkům možnost sdílet názory a obohatit se o zkušenosti z oblasti PR a médií, řízení firmy ve zlých časech či nových technologií a materiálů. Největší ohlas vzbudil hojně navštívený workshop Veřejné zakázky, jejich cena a konkurence, a z ankety respondentů přímo na akci vyplynulo, že by se organizátoři měli do budoucna více zaměřit na tato specializovaná témata. To je pro 10. jubilejní ročník (březen 2014) velká výzva.


Kontakt pro média:
Aneta Zímová, Blue Events, e-mail: aneta.zimova@blueevents.eu

Alena Čechová, tisková mluvčí, SPS ČR, e-mail cechova@sps.cz